Zdá se, že používáte prohlížeč, jenž nepodporuje aktuální technologie pro zobrazování obsahu na webu. Doporučujeme Vám prohlížeč aktualizovat nebo si stáhnout takový, jenž dnešní standardy splňuje.

Aktualizovat

Na vašem soukromí nám záleží

My, Městská část Praha 3, IČO 00063517, používáme soubory cookies k zajištění funkčnosti webu a s Vaším souhlasem i mj. pro zlepšení kvality našich webových stránek a jejich obsahu. Kliknutím na tlačítko „Povolit vše“ souhlasíte s využívaním cookies a předáním údajů o chování na webu.

Přeskočit na hlavní obsah

Radnice

Na východ od centra Prahy se rozprostírá největší čtvrť městské části Praha 3 — Žižkov. Jako samostatná obec vznikl pod názvem Královské Vinohrady I. roku 1875 rozdělením Královských Vinohrad, roku 1878 byly Královské Vinohrady I. přejmenovány na Žižkov a roku 1881 byl Žižkov povýšen na město. V roce 1922 byl začleněn do tzv. Velké Prahy. Od roku 1960 je téměř celý hlavní součástí městského obvodu Praha 3, od roku 1990 i územím městské části Praha 3.

První sídlo žižkovského obecního úřadu po rozdělení Královských Vinohrad se nacházelo v dnešní ulici Pod Vítkovem, v domě č. p. 554 postaveném Karlem Hartigem, stavitelem a prvním starostou osamostatněné obce Žižkov. Zanedlouho byl úřad přestěhován na Prokopovo náměstí do domu č. p. 100 vystavěného rovněž Karlem Hartigem pro Občanskou záložnu a později okresní soud. V říjnu 1887 přijala městská rada návrhy na postavení nové budovy radnice na Basilejském (dnešním Havlíčkově) náměstí. Původní Basilejské náměstí vzniklo již v roce 1875, v roce 1911 bylo přejmenováno po básníkovi, novináři a politikovi Karlu Havlíčkovi Borovském. Již při plánování Žižkova se s ním počítalo jako s náměstím centrálním a správním. Je mírně svažité, nejvýše je jižní strana, nejníže severní. Severovýchodní stranu náměstí tvoří Prokopova ulice, na západ vede ulice Štítného, na jihovýchod Lupáčova a na jihozápad Lipanská. Právě na této straně je nejvýznamnější budova náměstí č. p. 700, žižkovská radnice postavená v novorenesančním slohu v letech 1889—1891 podle plánů architekta Jana Šimáčka, člena žižkovské městské rady. Žižkovský městský úřad se do nové budovy přestěhoval ve dnech 3. a 4. září 1890, pro veřejnost byla slavnostně otevřena v předvečer zahájení Jubilejní zemské výstavy 14. května 1891. V září téhož roku navštívil žižkovskou radnici císař František Josef I.

Budova radnice je jednou z nejkrásnějších radnic v Praze. Jedno křídlo radnice se obrací do náměstí, druhé, situované do Lipanské ulice, bylo nejprve v letech 1910—1911 doplněno o secesní přístavbu podle návrhu stavitele Zdeňka Friče, později se radnice tímto směrem rozšiřovala o další domy v Lipanské 9 a 7. Historická budova radnice je řešena jako pravoúhlá dvoukřídlá stavba se vstupním rondelem v nároží, hlavní vchod je orientován do křižovatky ulic Lipanská a Lupáčova, zcela v duchu nekonvenčního žižkovského urbanismu. Kompozičně je řešena jako dva rondely ve tvaru osmičky, ze kterých vybíhají správní budovy. Kompozice dvou rondelů se impozantně promítá do interiéru radnice, vnější rondel je vyplněn honosnou vstupní halou, v prvním patře reprezentační místností vedení radnice a v druhém patře kruhovou, původně jednací místností komisí, na kterou navazuje dnešní obřadní síň, kdysi jednací síň zastupitelstva v letech 1890—1911. Obřadní síň s kazetovým novorenesančním stropem zdobí monumentální obraz Bitva na hoře Vítkově dne 14. července 1420 od Adolfa Liebschera z roku 1907. Vnitřní rondel tvoří velkolepé reprezentativní schodiště. Budova je sídlem samosprávy a úřadu městské části Praha 3, její součástí je i výstavní prostor v suterénu a malá venkovní galerie ve vnitřním dvoře. Na žižkovské radnici vstoupilo do manželství mnoho významných osobností, např. herec Vlasta Burian, básník Jaroslav Seifert a dvakrát prezident Václav Havel.

Login