František Kopecký
za celoživotní zásluhy v oblasti vzdělávání mládeže a zakladatelské činnosti
Slavnostního aktu, který proběhl ve čtvrtek 1. října se kromě starosty Prahy 3 Jiřího Ptáčka účastnila i bývalá starostka třetí městské části Milena Kozumplíková. Ta Františka Kopeckého na zápis do Knihy cti navrhla.
František Kopecký se narodil 27.10. 1947 v Hatích v okrese Příbram.
Celou základní školu absolvoval prakticky se samými výbornými známkami. Díky svým školním výsledkům byl přijat na Střední všeobecně vzdělávací školu (současné gymnázium). Po jejím absolvování pokračoval studiem na vysoké škole. Jevil velký zájem o cizí jazyky, ornitologii i další obory, jejichž studium ale předpokládalo kádrově vyhovující rodiče. Volba tudíž padla na studium matematiky a fyziky na MFF UK v Praze, obor učitelství. V roce 1985 si doplnil vzdělání titulem doktora přírodních věd.
Matematiku a fyziku vyučoval v Praze rovných 41 let, začínal na odborném učilišti, pak pokračoval postupně na třech pražských gymnáziích. Stal se uznávaným ve své profesi. Stal se ředitelem Gymnázia Jana Nerudy v Hellichově ulici v Praze. Od nástupu do funkce, začal pracovat na jeho obnově po všech stránkách (stavební, budování učitelského sboru, nová organizace a zkvalitnění výuky...). Při odchodu do důchodu v r. 2010 patřilo gymnázium k nejlepším středním školám v České republice. Kopeckého činnost se neomezovala jen na práci v této škole. Pomohl zřídit další pražské gymnázium, Gymnázium profesora Jana Patočky. Dva roky ho utvářel a vedl jako odloučené pracoviště.
Ve spolupráci s ředitelem tehdejší Hudební školy ve Voršilské ulici, s Janem Vychytilem, zřídil unikátní program hudebních tříd gymnázia s profesionální úrovní v hudebních oborech. Třídy sídlí v budově na Komenského náměstí v Praze 3. Absolventi tohoto typu studia dosahují uznání na poli hudebním nejen v České republice, ale často i v zahraničí.
Práci ředitele vykonával František Kopecký téměř 20 let až do svého odchodu do důchodu. Nyní se věnuje svým vnoučatům a také činnostem, které musely po dobu dvaceti let ustupovat do pozadí, mezi něž patří zájem o přírodu a aktivní pohyb v ní či hudba.